Zdraví a testování

Fanconiho syndrom je nejvýznamnější dědičné onemocnění basenji – porucha ledvin, při níž se v proximálních tubulech přestávají zpětně vstřebávat elektrolyty, cukry a další látky a odcházejí močí. Klinicky se projevuje nadměrným pitím a častým močením (syndrom PU/PD) a přítomností glukózy v moči (glukosurie). Bez léčby dochází k chřadnutí, selhání ledvin i dalších orgánů a k úhynu; při včasné diagnostice a léčbě ale může pes žít plnohodnotně dál.

Nejčastěji se klinické projevy objeví v 5–7 letech, výjimečně už ve 3 nebo až v 11 letech (dle protokolu Dr. Gonta). Protože má většina nemocných psů glukózu v moči, doporučuje se majitelům od tří let věku jednou měsíčně kontrolovat glukózu v moči diagnostickým proužkem (k dostání v lékárně). Pozitivní test je podezřením – přesná diagnóza se dělá z krve, protože glukóza v moči může mít i jiné příčiny (cukrovka, Cushingova nemoc).

Dědičnost a testování. Mutovaná alela je recesivní – nemoc se projeví jen tehdy, když jedinec zdědí mutaci od obou rodičů. DNA test (od roku 2007, od 1. 9. 2011 přímý test) klasifikuje jedince jako CLEAR (čistý), CARRIER (přenašeč) nebo AFFECTED (postižený). Ideální je, když jsou oba rodiče CLEAR – pak není nutné testovat štěňata. Není-li to možné, měl by být čistý alespoň jeden z rodičů; pak se nemoc u štěňat neprojeví, ale někteří mohou být přenašeči. Test objednáte u americké laboratoře OFA nebo české Genomia; s výběrem poradí poradkyně chovu.

Léčba. Nemoc nelze vyléčit, ale při včasném záchytu lze psovi zajistit normální život. Vodítkem pro veterináře je protokol Dr. Steva Gonta (1990, revize 2003): neutralizace metabolické acidózy podáváním bikarbonátu, doplnění bílkovin vysokoproteinovou dietou a náhrada ztracených elektrolytů. (Autorka odborné části: MVDr. Martina Načeradská.)

U chovných jedinců klub vyžaduje vyšetření očí u specialisty na dědičné oční vady (seznam posuzovatelů na VetKom).

Perzistentní pupilární membrána (PPM) je vývojová vada zornice – zbytky cévní pleteně duhovky, které by měly v prvních týdnech života štěněte zmizet. Podle toho, kam vlákna vedou, se rozlišuje iris-iris a iris (bez vlivu na vidění), iris-lens (zákal čočky), iris-cornea a nejzávažnější leucoma adherens (zákal rohovky, u těžkých případů až slepota). PPM je s velkou pravděpodobností dědičná a u basenji častá (v zahraničí až 50 % populace, v ČR diagnostikována méně). Pro uchovnění je povolena maximálně drobná PPM iris-iris; křížení dvou postižených jedinců se nedoporučuje.

Progresivní retinální atrofie (PRA) je postupné odumírání světločivných buněk sítnice. První příznaky majitel pozoruje za šera – pes se hůře orientuje, naráží do překážek, má široce rozevřené zornice; nemoc končí ztrátou zraku. Často ji doprovází katarakta (zákal čočky). Od roku 2013 je u basenji známý gen způsobující zhruba polovinu případů PRA; DNA test (výsledky CLEAR / CARRIER / AFFECTED jako u Fanconiho) objednáte na OFA nebo Genomia. (Autorka odborné části PPM: MVDr. Martina Načeradská.)

Basenji je jako přírodní plemeno málo zatížené dědičnými nemocemi, přesto je dobré následující onemocnění znát – hlavně kvůli včasnému rozpoznání.

Imunoproliferativní zánět střeva (IPSID) – „enteropatie basenji", jedna z nejčastějších forem idiopatického zánětu střev u plemene. Imunitní systém spouští silný zánět střevní stěny, pes pak nedokáže vstřebávat živiny. Projevuje se nezvládnutelným chronickým průjmem, hubnutím, plynatostí a ztrátou bílkovin; typicky u starších psů. Diagnóza jen z histologie. Léčba (čím dřív, tím lépe): prednison, antibiotika a nalezení dobře tolerovaného krmení (hypoalergenní diety).

Cystinurie – aktuálně největší strašák v chovu, protože zatím neznáme způsob dědičnosti a nelze na ni testovat (basenji má pravděpodobně čtvrtý, dosud nepopsaný typ). Vysoká koncentrace cystinu v moči tvoří močové kameny, které mohou ucpat močové cesty a ohrozit psa na životě (nebezpečnější u psů kvůli užší močové trubici). Objevuje se většinou mezi 3. a 7. rokem. Prevence: krmivo s nižším obsahem bílkovin (do ~25 %) a dostatek tekutin – basenji obecně málo pijí. V chovu se nepoužívají postižení jedinci ani se neopakují spojení, z nichž postižený jedinec vzešel.

Hypothyreóza (snížená funkce štítné žlázy) – nejčastěji autoimunitního původu; příznaky (zimomřivost, únava, přibývání na váze, problémy se srstí a kůží) se objevují kolem 5 let a snadno se zamění za stárnutí. Diagnostika z krve (FT4, cTSH, TgAA), doporučuje se opakované testování. Léčba doživotním podáváním hormonu (levothyroxin) není složitá ani drahá.

Hemolytická anémie (deficit pyruvátkinázy) – autozomálně recesivní onemocnění, při němž se předčasně rozpadají červené krvinky. Projeví se obvykle mezi 4. měsícem a 1. rokem (únava, bledé sliznice, zvětšená slezina a játra). Prognóza je vážná. Spolehlivě se testuje DNA testem, takže nejlepší prevencí je testování rodičů.

Kýla (hernie) – boulička, která se objevuje a mizí podle pohybu psa; nejčastější je pupeční. Malou kýlu s tukem stačí ošetřit při jiném zákroku (např. kastraci); pozor ale na uskřinutí střeva – náhlá bolestivá, tvrdá a oteklá kýla se zvracením je důvod k okamžité operaci.

(Odborné články zpracovala MVDr. Martina Načeradská pro klubový časopis TamTam.)